Vápník je minerálem, u kterého není přesně stanovená jedna hodnota doporučeného denního množství, kterou bychom měli v rámci běžného jídelníčku přijmout. U dětí se doporučená dávka vápníku postupně zvyšuje spolu s věkem s tím, že hodnota od 9 do 18 let je dokonce vyšší než v dospělosti.
Potřeba vápníku se pak znovu zvyšuje po 50. roce věku.
Co je Ca
Než se pustíme do méně známých faktů, nejprve je potřeba odpovědět si na to, co to vlastně vápník je. V první řadě se jedná o minerál s chemickou značkou Ca, latinsky „calcium". Název pochází z latinského slova calx, což znamená vápno – tedy pálené vápno, které lidé používali už ve stavebnictví dávno předtím, než byl vápník jako prvek objeven. Jako chemický prvek ho v roce 1808 izoloval britský chemik Humphry Davy pomocí elektrolýzy, a od té doby nese značku Ca. V periodické tabulce patří vápník mezi tzv. kovy alkalických zemin – do stejné skupiny jako například hořčík.
Ca na etiketě neznamená celou sloučeninu, ale jen „čistý" vápník
Když se podíváte na etiketu výživového doplňku nebo obohacené potraviny, uvidíte často údaj typu „vápník (Ca) 400 mg". Je dobré vědět, že toto číslo udává množství elementárního vápníku, tedy toho, co tělo skutečně využije – ne hmotnost celé sloučeniny, ve které je vápník vázaný. Vápník se totiž v přírodě ani v doplňcích stravy nevyskytuje samostatně, ale vždy navázaný na jinou látku, například jako uhličitan vápenatý, citrát vápenatý, nebo v podobě mořských minerálů, jako je tomu u Aquamin F. Právě proto může být na etiketě uvedena vyšší hmotnost celé suroviny (např. 1330 mg Aquaminu F) a k tomu samostatně nižší číslo udávající, kolik z toho je skutečný vápník (400 mg Ca). Při srovnávání různých produktů je proto vždy důležité dívat se na hodnotu u „Ca", ne na celkovou hmotnost složky.
Proč je „Ca" tak úzce spjato právě se zdravím kostí?
Odpověď najdeme v tom, jak vápník v těle funguje. Téměř 99 % vápníku v organismu je uloženo právě v kostech a zubech, kde spolu s fosforem tvoří tzv. hydroxyapatit – minerál, který dává kostem jejich tvrdost a pevnost. Kosti si tak lze představit nejen jako nosnou konstrukci těla, ale zároveň jako jeho hlavní „zásobárnu" vápníku.
Zbývající 1 % vápníku koluje v krvi a tělesných tekutinách, kde plní zcela odlišné, ale neméně důležité úkoly (více o nich v dalších bodech článku). Hladina vápníku v krvi musí zůstávat velmi stabilní – proto ji tělo přísně reguluje pomocí hormonů a vitaminu D. Pokud příjem vápníku ve stravě dlouhodobě nestačí, tělo si umí chybějící množství vzít právě z kostních zásob, aby udrželo stabilní hladinu v krvi. Právě z tohoto důvodu je vápník nezbytný pro udržování zdravých kostí a zubů po celý život, ne jen v dětství, kdy kosti nejvíce rostou.
Vápník má hned několik méně známých účinků na náš organizmus.
Vápník je spojován se zdravím kostí a zubů. Nejedná se ale zdaleka o jeho jediné účinky. Vápník také:
- Přispívá ke srážlivosti krve a jeho dostatek pomáhá organizmu zastavit krvácení.
- Podporuje nervový přenos mezi neurony.
- Napomáhá přeměně živin na energii a tím podporuje výkon.
- Pomáhá udržovat trávicí systém fit.
- Podílí se na dělení a specializaci buněk, tedy procesech důležitých pro růst, hojení a regeneraci tkání.
- Je součástí svalových kontrakcí, při každém pohybu se uvolňuje do svalových buněk a podporuje tak jejich stažení.
Vápník potřebuje pomocníka pro své vstřebávání.
Ke vstřebávání vápníku a udržení normální hladiny vápníku v krvi je nezbytný vitamin D. Pokud tedy užíváte doplňky stravy, ověřte si, že obsahují obě tyto látky.
Schopnost vstřebávat vápník není u všech stejná. Mezi množstvím přijatého vápníku a jeho vstřebáváním neexistuje zcela přímý vztah. Vstřebávání závisí na pohlaví i na věku. Například kojenci a malé děti dokážou vstřebat ze stravy až 60 % vápníku, který potřebují v souvislosti se stavbou kostí. V dospělosti se tato schopnost snižuje na přibližně 25 % s tím, že s věkem dále klesá.
Když přirozený obsah nestačí, pomohou obohacené potraviny nebo doplňky stravy.
Vápník se přirozeně vyskytuje v mnoha potravinách, přesto ale nemusí k doplnění tohoto důležitého minerálu jejich běžná spotřeba stačit. Proto výrobci potravin vápník do některých výrobků přidávají.
Skvělým způsobem, jak jídelníček obohatit o vápník i další důležité složky (například vitamin D), jsou doplňky stravy.
Houseníček rolní jako veganský zdroj vápníku.
Je možné, že jste o této rostlince, nazývané také chudinka rolní, nikdy neslyšeli. Tento plevel pocházející z oblastí okolo Středozemního moře je rozšířený téměř v celé Evropě a je v něm více vápníku než například v kopřivách, amarantu, špenátu, tuřínu nebo nopalu.
Vápník měl své místo i v tradiční medicíně. Důležitost vápníku si uvědomovali i naši předci. Protože neměli k dispozici doplňky stravy, sázeli na vaječné skořápky, vápenec nebo mléčné výrobky. V Asii se pak používaly například mleté lastury a v Indii korály a perly.
Zdroje:
